mercredi 5 Oct 2011, 21h45m

http://3.bp.blogspot.com/_zqFoq3qej2c/SnoAXsw04UI/AAAAAAABB64/SQt2iWXE-TQ/s400/Picture+65.png

1
videla jsem Aloise Nebela, v kine v Jeseniku. vzhledem k tomu, ze Freiwaldau vyhralo soutez o premieru, cekala bych, ze bude vyprodano, ale kdepak vesnicka. na promitani v pet byla plna tak tretina salu. sedela jsem v nake seste rade odshora a prede mnou nebyl nikdo, coz bylo prijemny. min prijemny bylo, ze kino v Jeseniku stoji za vylizprdel, je tam spatnej zvuk a platnem prosvita drevene pozadi zdi (zejmena na velkych bilych plochach, kterych je konkretne v tomhle filmu hodne; asi v pulce mi doslo, ze drevenej rastr skutecne NENI filmarsky zamer). technicky nedostatky stari. sere pes.

od filmu jsem cekala hodne, jelikoz Ryndu to nadchlo tolik, ze se v hodnoceni z prvni dobre uchylil k prekvapenym emotikonam. pice jo! miluju filmy jako je Sedma pecet. jsou dobry a navic je to art, takze si o tom muzu povidat s lidma, co jsou arty ("…i love you friends, they're all so arty, oh yeah!"). taky mam dost rada filmy jako Sin City a komiksy jako Berlinoir (maloval Reinhard Kleist, mj. take autor komiksoveho zivotopisu Johnny Cash: I See a Darkness), a vubec mam rada dobry filmy a filmy podle komiksu a vsechny komiksy. mam rada Svejdika a mam rada komiks Bomber a mam rada trilogii Alois Nebel. sice me sere, ze je to jiny Bily Potok, nez ten, kde to znam, ale aspon tam je vlakove nadrazi. na mojem Bilem Potoku je leda hovno.

taky mam rada pomalu plynouci filmy a mam rada dlouhe zabery na krajinu a usporne dialogy a mam rada cernou v kombinaci s bilou a mam rada nenavodny veci, u kterych si musite domejslet kontext nebo souvislosti, abyste je pochopili. mam rada "otevrene konce" (u kterych je jasne, ze nebude pokracovani) a basnicke zkratky, kdyz jsou spravne pouzite. mam rada atmosferu, kterou vytvari prosty pohyb kamery, mam rada vlaky a dvanactileteho Jamesona a pAper chAse… mam rada spoustu veci.

no a vidite, a stejne se mi to nelibilo.

cumim na skoro kazdou, sebeblbejsi filmovou adaptaci sebeblbejsiho komiksu. kdyz pomineme mainstreamovy snimky, blockbustery a pribehy postaveny na bizarnich, ale v zasade banalnich charakterech (Batman, X-Men a tak, vetsinou z ty predlohy muzete natocit az 243 624 celoveceraku), zustanou nezavisle, alternativni a arty zalezitosti, ktere jsou bud vizualne krasne, ale obsah minimalne na jednu nohu kulha (300, Sin City, zminenej Berlinoir), coz se da uznat i jako umelecky zamer a nemam s tim problem, nebo je to dobrej, hlubokej pribeh, kterej je nicmene zpracovanej tradicne (Watchmen). zfilmovat par policek komiksu vs. (pochopit a) prevest psychologii postav a pribeh na platno jsou dve rozdilne veci. proto miluju 300 Zacka Snydera, protoze je to genialne vizualne prevedenej (dost hloupej) komiks na platno, a proto nesnasim Watchmen Zacka Snydera, protoze ten retard si z komiksu odnesl akorat to, ze Rorschach mel nejaky fleky na ksichte, valku ve Vietnamu a ze bude konec sveta.

Alois Nebel (film) se Aloisi Nebelovi (komiks) moc nepodoba. prirovnala bych to asi k tomu, ze filmovej Rorschach byl v cele te (filmove) mizerii vlastne docela slusna postava, coz ale neni zasluha Snydera, ale Jackie Earle Haleyho, kterej Rorschacha hral. to ale furt neznamena, ze ten film byl dobrej; byl spatnej. hrozne. ale nebudu srovnavat Watchmen s Nebelem; poukazu na spolecnej problem: jak prevyst na platno neco tak myslenkove experimentalniho a komplexniho a neposrat to? tezko.

Alois Nebel z toho vybruslil (taky) zjednodusenim pribehove linky, ale nastesti nezasel do takove demence, jako Snyder ve Strazcich. nicmene zjednoduseni cehokoliv muze v pribehu zanechat ruzna klise (ktery vznikaj treba tak, ze si nejakou situaci nedokazeme predstavit, a tak pouzijeme nejpravdepodobnejsi scenar, jakkoli "zajimavej", "originalni" nebo alternativni), coz je skoda, jezto Alois Nebel (komiks) zadnejma klisema natrpel. sere pes, ze filmovej pribeh je relativne plytkej; Krobot potazmo Nebel se do takovyho prostredi hodi. je skoda, ze prednost pred zajimavejma castma komiksu dostaly "divacky vdecne" picoviny, ktere v knizce ani nebyly, a ze se ignorovalo par postav, ktery mohly bejt minimalne stejne silny jako Nebel, treba starej Wachek. skoda, ze prostor nedostaly stavy, do kterejch se Nebel dostaval pred blazincem (resp. tam samozrejme byly, ale mela jsem z toho spis pocit, ze tvurci moc nevi, jak to uchopit). skoda, ze tomu chybelo tajemstvi, podivna nejistota a "neklid", kterej provazel knizku. skoda, ze –

zpracovani bylo pekne, o tom zadna, ale po vsech Sin Citech a Valcicich s Basirem a Scannerech Darkly a Persepolisech vas to asi sotva posadi na prdel, na to je rok 2011 malej pan. hudba byla hrozna. i see what you did there (and over there), ale tzv. "necekana hudebni spojeni" byly strojeny a jinak solidne temne nalade filmu spis uskodily. kdyz jsme delali rozhovor s tvurci, rikal reziser Tomas Lunak, ze Nebel je pro nej hrdina. uff! Nebel je presne z lidi, ze kterejch skripu zubama (nic to nemeni na tom, ze zahranej byl vyborne, vcetne toho, jak jsem skripala zubama).

odchazela jsem zklamana. ne tak, jako tehdy po Strazcich, ale dost. znovu jsem si to precetla (mimochodem cela trilogie ted vychazi u Labyrintu jako jedna kniha, navic s alternativnim koncem) a pak jsem se usmala: ten komiks je fakt vybornej.

2
posloucham ted tolik novejch veci, ze z toho mam nocni mury (jednou se i zdalo, ze jsem byla na koncerte Converge a na akustickou kytaru jim hostoval Justin Bieber a verte mi, ze tohle se mi zdalo, to bych si fakt nevymyslela). bohuzel ne vsechno je pouzitelny, ale o to lepsich bude tech pet desek, ktery vychvalim priste. nicmene jsme byli na festivalu v Essenu, jmenovalo se to Denovali Swingfest. budu o tom psat obsirnejc, ale minimalne tri kapely by stalo za to provarit uz tady a ted: Bohren & Der Club of Gore, skvelej dark jazz, podobne ladenej kolektiv Dale Cooper Quartet & The Dictaphones (oboje hodne pripomene atmosferu, kterou umi udelat Angelo Badalamenti; v druhym pripade je spojitost s Twin Peaks nasnade) a Volker Bertelmann aka Hauschka, fantastickej experimentalni pianista. vsecko je to trochu narocnejsi muzika nez treba Buffalo Springfield, ale docela jsem na to cumela a to se mi uz tak casto nestava. nerikam, ze jsem o aktualni objevy, naopak - vyjma Coopera jde o casem i publikem provereny veci. jen je treba obcas je pripomenout.

3
speaking of which, vloni vydal David Lynch double singl Good Day Today / I Know. elektro pop. vysel celej 12'' s nekolika remixama od kazdyho. nejdriv jsem to brala podobne, jako kdyz vidim fotky kapely 30 Seconds to Mars, ale dost brzo se mi to zazralo pod kuzi. je mozny, ze Lynch je genius? co nevidet vyda prvni velkou, oficialne "solovou" Crazy Clown Time. v minulosti se uz na nejakejch nahravkach podilel, ted mi bylo objeveno album Blue Bob s kreditem David Lynch and John Neff a je to dobry. nebo vloni, spolecne album se Sparklehorse a Danger Mouse, Dark Night of the Soul, bozi. myslim, ze Crazy Clown Time taky bude.

4
dneska uz nic aktualniho, jelikoz si to musim secko srovnat v sisce, ale stala se mi jedna vec. zamerne nepisu zajimava, protoze neni. ale ptal se me jeden kluk, Kuba se jmenuje, jakej jsem videla nejlepsi koncert nebo kapelu, kterou bych nazivo doporucila. nejdriv jsem si myslela, ze je nutny se nad tim trochu zamyslet a zavzpominat, ale pravda je, ze ty opravdu skvely koncerty prijdou na mysl okamzite, jelikoz si je proste pamatujete. Hank Williams III, Unsane, Chuck Ragan, Converge, Ben Frost. kdyz se podivam tady na moje top dvacet nebo kolik, vybavi se mi plno jinejch, dobrejch akci. ale co reknu, kdyz mi ve ctyri v noci zasvitite baterkou do obliceje? kantry, metal, Ben Frost.

*
Preaching the Blues #3
www.mediafire.com/?5bopk58vrhxru
1. David Lynch - Good Day Today
2. Chuck Ragan - California Burritos
3. Unsane - Alleged
4. Ben Frost - Killshot
5. Converge - Last Light
6. Hank III - Lousiana Stripes