Rock for People podruhé

RSS
Partager

11 jui. 2009, 12h07m

Sat 4 Jul – Rock for People 2009

...a určitě ne naposledy. Stejně jako loni jsem co se hudební stránky týče jel především jenom na jednu kapelu - minulý rok to byli samozřejmě The Offspring, kteří mě spíše zklamali, letos Static-X. Vlastně bych nebyl daleko od pravdy, kdybych řekl že stejně jako loni to byla vedle Atari Terror jediná skupina na celém festivalu, jejíž hudbu znám skrz naskrz. Co mě ale letos zklamalo byl hodně špatně vyřešený program. Festivalové dny byly v rámci možností žánrově rozděleny a mezi kvalitními skupinami daného žánru byli minimální časové rozestupy. A tak jsem si vlastně naplno užil jenom poslední (HC/punk/poprock) den. Ale popořadě.

Příjezd na večírek pro nedočkavé začínal poněkud rozpačitě. Po cestě nás stihla krátká přeháňka a až do večera to vypadalo že se schyluje na další. Déšť už se naštěsí nekonal a tak počasí ani nudný hudební program nebránili alkoholovým orgiím a seznamování se s dalšími lidmi. To sice dost stížilo start do prvního festivalového dne, ale budiž, hlasitá hudba vyhnala kocovinu z těla coby dup. Hned první den mě velmi příjemně překvapili Please the Trees - emotivně prožitá, přesto ale neskutečně pohodová hudba vyústila v jeden z mála skoro bezkonkurenčních zážitků na celém festivalu - 9/10. O další skvělý zážitek se postarali o hodinu později The Prostitutes, které jsem loni z nějakého neznámého důvodu minul. Jejich post-punk kombinovaný s rockem se poslouchal výborně a stejně jako o Stromů mě příjemně překvapil i jejich parádní výstup - 8/10. Tento skvělý maraton dočasně zakončili starouši z Visacího Zámku. Jejich kotel skončil kompletní destrukcí mých jediných bot, ztráta mě ale ani trochu nemrzela, zato pogo mě naprosto odrovnalo na další tři hodiny - 9/10. Poté tedy následovalo spíše odpočinkové sledování prvního ze tří vystoupení Vypsané Fixy. Ta samozřejmě nezklamala a když dozněla poslední skladba, přišel čas chystat se na našeho osobního headlinera. Zatímco před protější stagí se začal shromažďovat dav na pro nazajímavé Cocotte Minute, Static-X ultras už si začali zabírat první řady v čekání na jejich favorita... A mezi nimi samozřejmě i my. Když se pak ozvaly první trance tóny, EVIL DISCO mohlo začít. Koichi Fakuda se na své kytaře vyloženě vyžíval, stále ohromoval taky typicky godzillovský Camposův výstup. O něco míň šel ale vidět jejich dočasný bubeník, který neřádí ani zdaleka tak jako Nick, toho ale doháněl až nečekaně aktivní a především ukecaný Wayne Static. Při jedné z pauz se navíc dostavila i jeho sexy žena, všem členům skupiny donesla pohár vody se kterým si pak všichni zároveň s publikem připili mezitím co Tera Wray vystavovala na obdiv své křivky. Toto se po dalším nášupu skvělých hitů zopakovalo, tentokrát jí ale uličník Wayne rozepnul blůzku aby se mohla předvést ve své plné kráse. Zahrát naštěstí nezapoměli jak nové pecky tak jejich staré hity a záverečný Push It smetl jakékoli mé pochyby o jejich suverenitě. Proč pochyby? Nabízí se totiž srovnání jejich koncertu s DVD Cannibal Killers Live. Show kterou na něm totiž předvádí je naprosto mrtvý oproti tomu co se dělo teď. Beze studu tedy můžu říct že se pro mě jednalo o nejlepší koncert na letošním RfP a po In Flames i nejspíš nejlepší koncert který jsem zažil. Závěr pro mě byl o to lepší když se mi podařilo chytit Camposovo trsátko a málem i podpis všech členů skupiny - 10/10. Zde ale patří asi i největší stížnosti - kvůli organizačním (ne)schopnostem se zrušila plánovaná autogramiáda z důvodu výpadku proudu (zatímco o 10 metrů vedle za světel z auta vesele rozdávali podpisy Freestylers) a tím pádem jsem přišel jak o ony podpisy, tak i tričko Static-X, protože stánek s merchendisingem odmítal ve tmě fungovat. Nebyl jsem zrovna spokojen ani když jsem se při prvním nahlédnutí do programu dověděl že se právě Static-X kryjí s mou srdcovní záležitostí - Atari Terror. Viděl jsem je sice už x-krát, přece jen mě ale jejich prošvihnutí hodně mrzí. Nakonec už ale přece jen nic nebránilo tradičnímu požívání alkoholu (samozřejmě zdravě, v malých dávkách,ale jakékoli míře) a socializování se. Této noci jsem také poprvé a naposledy narazil na dvojici Němců se kterými jsem živě (anglicky) diskutoval až do rána a mimojiné se konečně dověděl jak je možné, že je jídlo na festivalu i přes nesčetné stížnosti pořád tak drahé - cizinci se zde totiž nají dosyta za babku a k tomu do sebe ještě skoro zadarmo nalijí několi hektolitrů piva. Po cestě zpět do stanu jsem potkal ještě dva Australany ale s těmi jsem už jen unaveně prohodil pár slovíček a šel na kutě.

Druhý festivalový den už tak zajímavě nezačal. Bolest celého těla doplnilo nesnesitelné vedro a dusno a pro mě docela nezajímavý program. Fanoušek nejsem ani náhodou a i když mě sice vyloženě nevadí, jeho přehršel v celém areálu letiště mi začal po chvíli nemálo lézt na nervy. Kvůli tomu jsem tak vynechal prý skvělé Therapy? a radši šel popíjet na pláž. Vrátil jsem se až na znovu skvělou ]Fixu a z donucení jsem přežil i Horkýže Slíže a Divokého Billa (ale jak to bolelo..no prostě hrůza). Čas se ale nakonec nachýlil a na stage České Spořitelny se dostavili Ska-P. Do kotle jsem se nehrnul, spíše mě zajímalo co provedou s tím davem fanoušků kteří se přišli podívat jenom na ně (a že těch bláznů v tričkách Ska-P a steelkách bylo!). Co se rozdováděných lidí týče, Španělé nezklamali ani náhodou. Trochu mě ajen zamrzela jejich chabá komunikace s publikem. Nevím kolik lidí na Rock for People umí španělsky, ale zdálo se že jich moc nebylo a až na těch několik málo hesel kterým by rozuměl i hluchý se zdálo že lidé vřískají vlastně jen tak pro jistotu, aby se neřeklo že jsou Češi nudní. Celkově ale hodnotím 8/10, protože podobně šílenému davu se vyrovnal snad jen ten loňský při Flogging Molly.

Na poslední den se nejspíš většina zúčastněných těšila nejvíc. Hvězdy festivalu Placebo a k tomu jejich mladá konkurence Bloc Party. Dále čeští Clou a Sunshine a japonští Ra:iN. Nic moc pro nás, přesto jsme se ale na tento den těšili jako malí jarini. Slibně vypadala Gaia Mesiah s novým zpěvákem. Ta ale spíše zklamala, těch několik energických songů nedokázalo ani zdaleka udržet nad vodou zdechlý zbytek a tak mě nechali chladným - 4/10. O hodně líp si ale vedli Black President, podle festivalového programu hlásící se k Motorhëad. Většina jejich předvedené hudby měla sice od trash metalu předaleko, přesto ale dokázali rozpumpvat natěšené publikum jako málokdo jiný. Ve zkratce - nekončící pogo, 3x circle pit, naprosto šílený zpěvák vyžívající se v každém jednotlivé songu a ještě mnohem šílenější kytarista, s tím nejemotivnějším prožíváním hudby jakého jsem byl dosud svědkem. I když mi jejich hudba úplně nesedla, musím ohodnotit nejméně 8/10. Následoval přesun na Ignite - punk rock to z Ameriky a prý i vážná konkurence pro Rise Against. Mno, čekal jsem rozhodně něco víc, je pravda že RA už dávno na melodic hardcore zanevřeli, ale i tak si proti nim udržují aspoň nějaký punkový standard. Nejvíc mě tak potěšily jejich covery, a to především ten od U2 (Sunday Bloody Sunday zní v punkovém podání parádně). Potěšil také neskrývaný odpor jejich zpěváka k nacismu, komunismu, dětské prostituci a i omluva za "celé ty roky s Bushem jako prezidentem Země" - 6/10. Další rychlý přesun, zpátky do stanu na The Bouncing Souls. Už při příchodu jsme ale zjistili že to nebude ono. Čekali jsem hardcorem říznuty skate-punk ale konal se pouze nemastný neslaný výstup typických punk rockerů při kterém se navíc zpěvák ani na minutu nepohnul ze svého místa uprostřed stage a při svém nudném výkonu stál jako dudek. Toto nám vyloženě nesedlo, obzvlášť po velkých očekáváních po doporučení od přátel - 5/10. Čas ale ubíhal při čekání na nekompromisní Comeback Kid rychle a už při zaznění prvních "tónů" bylo všem jasné že ne Placebo, ne Bloc Party, ale Comeback Kid jsou budou pro všechny zúčastněné tím nejlepším co mohl poslední festivalový den nabídnout. Okamžitě se rozjelo hektické pogo, šílený bordel u barikády, to vše za znění melodických kytar ale naprosto neuhlazeného řvu Andrewa. Jeden circle pit střídal druhý a dokonalý zážitek završilo závěrečné Wake the Dead, které naprosto odrovnalo snad všechny zúčastněné a po rychlém rozloučení a několikaminutové skandování o přídavek byl akci konec. Z mých už tak rozdrcených bot se tímto staly sandály a z trika mokrá hadra, euforie z takového zážitku ale byla nenahraditelná - 9/10. Po krátké regeneraci sil jsme se tak ze zájmu pomalu přesunuli na Bloc Party. Ty mě nikdy nijak nechytli, ale vzhledem k tomu že jsem doma slíbil že mám dovézt aspoň dojmy z nich a Placeba, na mě poměrně nudnou hudbu jsme v sedě přežil a byl jsem rád. Zpěvák se předvedl právě tak charismatický jako jsem slyšel a fanoušci byli nadšení. Většinu songů jsem poznal takže to vypadá že i setlist měli plný hitovek. Rozhodně se nedivím proč byl jejich koncert pro tolik lidí vrcholem celého festivalu Dohráli, odehrál se obrovský davový přesun na "superstars" Placebo. Nevím jak se k nim mám vyjádřit slušně, takže to budu muset zvládnout neohrabaně - stálo to za hovno. OK, budiž, hráli dobře, znovu jsem poznal většinu skladeb, ale jejich chování na pódiu bylo otřesné. Za celý koncert řekl Brian pouze "hello children of czech republic", "thank you children of czech republic" a sice neotřelým ale hlavně dost nafoukaným způsobem vykázal všechny fotografy z prostoru před stagí. Po nějaké době se zničehonic sbalili a odešli. Ne tak že by se uklonili a pomalu se odvlekli, vlastně jsem si ani nejdřív nevšiml že tam už nikdo není. Na to se začali všichni rozpačitě rozhlížet, jestli to má být nějaký vtip či co. No, nakonec se po 3 minutách přece jen vrátili mezitím co už hodně velká část lidí čekání vzdala a pomalu se sunula k východu. Zahráli pár dalších a konec zvonec. Brian se ještě uklonil a už byl zase pryč. To už došla trpělivost snad všem mimo kotel a bylo dobře vidět že to vzdává většina lidí. Ale co to, po dalších několika minutách se banda objevila znovu. Zahráli dalších pár songů, tentokráte se uklonili všichni, ještě sekundu počkali na pódiu a už byli znovu pryč - tentokrát už konečně definitivně. Na obyčejném NE-festivalovém koncertu by se dal bez problémů pochopit ten první odchod (i když provedením spíš ten druhý), co ale mělo znamenat jejich neustále se vracení na pódium jsem nepobral a myslím že jsem nebyl sám. Přesto jsem se ale po chvíli ve stanovém městečku dověděl že se pro některé jednalo o nejlepší koncert jejich života (WTF??) a že Briana všichni milují (upozornění že to byli ONI a ne ONY). No, a tím pro mě festival skončil. Následoval už jenom střízlivý pokec s opitými sousedy a sousedkami a konec byl definitivní.

Letošní ročník alespoň v mých očích překonal už tak skvělý loňský a už teď se nemůžu dočkat na příští rok. A to ani ne tak moc na samotnou hudbu ale spíš na lidi, protože atmosféra v Hradci je neporovnatelná s jakoukoli jinou akcí.
Envois approuvés
Metalisti z CZ,SK
Envois en attente
Rock for People

Commentaires

  • CrimbleCrumble

    sorry, ale jsi opravdu takový trouba, že hodnotíš kvalitu kapely potažmo koncertu podle toho, jestli dostatečně poskakujou, teda jako "prožívaj" hudbu?? tvoje nepochopení něčeho tak logickýho jako je přídavek, už raději ani nekomenuju :)

    11 jui. 2009, 13h53m
  • fredickErased

    jako přídavek mi to nepřipadalo,končili skoro na minutu přesně v 22:50 ...a jo,svým způsobem hodnotím hodně podle toho jak se svého koncertu účastní samotná skupina...když vidím že vyloženě přijdou,odehrajou svý a sbalí si kufry tak mě vážně moc neohromí :-) ...(kdesi jinde zmíněný shoegaze je ovšem něco jinýho,ale ten se v tomto případě nekonal)

    11 jui. 2009, 14h00m
  • samycze

    hmm, nudny cteny, navic s 3/4 nesouhlasim (:

    11 jui. 2009, 15h44m
  • Blanka1313

    Koukám, že co se týče muziky, asi bychom se moc neshodli, takže nemá cenu tady vypisovat svoje názory. :o) Na RfP jsem se přijela podívat hlavně na Placebo, a i když ti musím dát za pravdu, že jejich koncert byl odehraný velmi mechanicky a komunikace s publikem zůstala na bodu mrazu, užila jsem si ho. Co se týče přídavku, musím se jich zastat. Zahráli naprosto standardní přídavek, který dávali na drtivé většině letošních festivalových koncertů, jen nejspíš nevhodně vynikl vzhledem ke krátkému času, který na ceĺou show měli. O to víc mě zamrzelo, že se jako obvykle pořádně nerozloučili, to máš pravdu. A jinak nebuď tak přísný na lidi, kteří prohlašují, že to byl nejlepší koncert jejich života. :o) Placebo by to museli něčím opravdu hodně pokazit, aby fanoušci (jako já) uznali, že to stálo za hovno.

    29 sept. 2009, 18h27m
Voir les 4 commentaires
Ajouter un commentaire. Connectez-vous à Last.fm ou inscrivez-vous (c'est gratuit).